Historie plemene

Australský ovčák - pes s očima duchů
Byť název plemene napovídá, že místem jeho vzniku je Austrálie, není tomu tak...
V článku se dozvíte něco málo o historii - AUSTRALSKÉHO OVČÁKA

HISTORIE PLEMENE AUSTRALSKÝ OVČÁK

I když přesný původ plemene je trochu zahalen tajemstvím, kolébkou australského ovčáka tak, jak jej známe dnes, je Amerika.
Teorií, jak se původní předkové australáčků dostali do USA je několik. Nejpravděpodobnější verze je spojena s Basky. Baskové, pocházející z Baskitska. Baskitsko je území, které se nachází na pomezí mezi Francií a Španělskem.
V 18. století prudce stoupla poptávka po ovčí vlně i jehněčím masu. Baskové začali se svými ovcemi (plemeno merino) v 18. století migrovat do Austrálie. Jako pomocníky si s sebou brali "malé modré psy", kteří byli potomky pyrenejských a katalánských ovčáků s možným přikřížením i s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny.
Již v 18. století se psi Basků podobali australským ovčákům, jak je známe dnes (často i s přirozeně krátkým ocasem). I když pak docházelo i přílivu krve dalších plemen (snad kelpie, bulteriér, dalmatin i divoký dingo), jejich původní typ se přesto prosazoval a zachovával.

Jelikož se v 19. století začali Baskové stěhovat se svými stády na severozápad Spojených států z Austrálie, dostali psi, kteří je provázeli, jméno AUSTRALSKÝ OVČÁK. Baskové však neměli psaný jazyk a ani nemluvili anglicky. Z tohoto důvodu nejsou dochovány žádné záznamy a tak vše, co o nich víme, se uchovalo pouze z ústního podání.
"Malé modré psy s krátkým ocasem" si velice rychle oblíbili i místní Indiáni, kteří je chovali ve velké vážnosti a úctě. Díky jejich zvláštním, často modrým očím, je Indiáni nazývali - Psi s očima duchů.
Popularita tohoto plemene prudce stoupala s rozvojem westernového ježdění. Díky oblibě rodea a dalších westernových soutěží se dostal australský ovčák na oči veřejnosti a později i do televize a filmu. Rančerům se stal australáček díky své snadné cvičitelnosti, odolnosti a přizpůsobivosti významným pomocníkem. Rančeři se proto tyto vlastnosti spolu s ovčáckými instinkty snažili u plemene zachovávat a dále zušlechťovat.
Významným milníkem pro rozvoj plemene se stal rok 1957, kdy vznikla organizace ASCA (Australan Shepherd Club of America), která vytvořila nejen registraci jednotlivých psů, ale věnuje se dodnes i zdraví populace, pasení, obedience, agility, práce s mládeží i seniory ...V lednu 2010 bylo v plemenné knize ASCA zapsáno 165,000 psů.
V roce 1991 bylo plemeno registrováno v AKC (Amerikan Kennel Club), kde byl vytvořen oficiální standard plemene a australský ovčák tak mohl být v roce 1996 prozatímně uznán (na deset let) celosvětovou organizací FCI.
Mnoho chovatelů se však registraci v AKC vehementně bránilo, měli obavy o rozštěpení plemene na pracovní a exteriérový chov. Jak se nyní ukazuje, nebyly tyto obavy tak zcela "od věci".
Dne 21.5.2007, po skončení prozatímního období, byl australský ovčák právoplatně uznán plemenem spadajícím pod registraci FCI s číslem standardu 342.
Nejvýstižnější citát o původu plemene australského ovčáka zazněl s úst Jeanne Joy Hartnagle - Taylor, která pochází z rodiny, jež stála u zrodu australského ovčáka dnešního typu a je autorkou "BIBLE" pro milovníky plemene: All about aussies:
"NIKDO NEVÍ ODKUD PŘIŠEL, ALE TADY JE A TADY ZŮSTANE."
HISTORIE CHOVU V ČR
Australský ovčák je FCI právoplatně uznaným plemenem teprve sedmým rokem (napsáno v roce 2014).
I v České republice se australský ovčák chová opravdu krátce, ale řady jeho obdivovatelů rychle narůstají a tím se i zvyšují počty jedinců narozených a odchovaných v naší republice.
Prvním dovezeným zástupcem tohoto plemene v ČR byla fenka Vore´s Crazy Cassandra. Dovezena byla roku 1995. Bohužel trpěla silnou dysplazií kyčelních kloubů a nikdy nebyla využita v chovu. Druhým zástupcem plemene v ČR se stal roku 2002 pes z chovatelské stanice Imagineer v Ohiu.
První vrh australských ovčáků zapsaný pod hlavičkou FCI se narodil v listopadu roku 2002 a zapsán byl do základního registru plemenné knihy ČMKU.
Počet jedinců zapsaných v plemenné knize ČMKU se k dnešnímu dni (červenec 2014) blíží dvoum tisícům jedinců a stále roste.

Fotka Laverton Bilitis - naší Evičky. Foto v 15 letech.

Byla dlouho nejstarším australákem v ČR  Energie měla do poslední chvíle na rozdávání.

Je zakladatelkou našeho chovu a důvodem, proč jsem si ausíky natolik zamilovala.